O duši, karmě a dvojplamenech

Napsal Eidheann (») v pondělí 6. 2. 2017 v kategorii Co je to dvojplamen?, přečteno: 6359×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online2017/552090-4077125960146-1710180637-n1-300x225.jpg

Protože se někteří ptáte, jak se dá rozpoznat karmický partner od dvojplamene, pokusila jsem se to v následujících řádcích trochu důkladněji rozebrat.

Představme si zjednodušeně lidskou duši jako kouli. Koule je dokonalý tvar, nikde nic nevyčnívá, nemá žádné prohlubně, hrany, hroty. Koule je vždycky podobná všem ostatním koulím. Neexistuje koule dokonalejší než jiná koule. Všechny koule jsou si rovny před Bohem a dokonce i s ním, neboť i on je koulí a tudíž podobný nám všem - nebo my jemu. Jeho poloměr je ale nekonečný a jeho střed všude a naše koule jsou uvnitř něj.

300px-sphereada

Než jsme se zrodili do hmoty, byli jsme jen pouhým bodem světla, koulí bez poloměru. Nedokázali jsme se odpíchnout od svého středu a expandovat...tvořit, svítit stávat se větší a větší koulí. Protože bod nemá rozměr a tudíž nedokáže definovat sebe sama. Ví, že je, ale neví, kde je a kam směřuje, protože je všude a nikde.

A tak Bůh, jenž je množinou všech bodů, vytvořil jakousi školu sebedefinování. Vytvořil iluzi - náš hmotný svět, do kterého nás, malé body zasadil. A kolem našeho středu, bodu, nám dal falešnou kouli - karmu. Tuto falešnou kouli, karmu vyplnil neprůhlednou černou hmotou - egem, takže jsme nejen ztratili vizi svého středu, své božské podstaty, svoje světlo, ale zapomněli jsme, že vůbec nějaký střed máme.

Jinými slovy, zrodili jsme se do fyzického světa, jako malé černé kouličky, které si nejsou vědomy svého bodu světla uvnitř sebe, a myslí si, že jsou prostě jen malé černé bubliny, vznášející se nevypočitatelností života, hnány osudem či sledem náhod narážejíce na sebe navzájem a na svět okolo nás, odsouzeny těmi nárazy trpět.

Bubble-backdrop

Na začátku jsme vyfasovali karmu čistou - ve tvaru koule. Ta se však dávno zdeformovala nárazy a naším lpěním na iluzorním světě, a naše ego (výplň karmy), vyplňuje ten zdeformovaný tvar a ztotožňuje se s ním - vypadáme spíš jako améby, jako trojrozměrný dílek puzzle s výčnělky a prohlubněmi. Takové plastické černé kaňky.

Stock-photo-abstract-d-rendering-deformed-sphere-isolated-on-white-background-479262130

Každý náraz bolí jako čert - a to je smysl celého vtělování. Máme si skrze bolest a doteky se světem a s druhými dušemi uvědomit svůj obvod, svoji hranici. Jakmile zjistíme, že máme hranici, dojde nám, že ta hranice něco ohraničuje... a začneme pátrat uvnitř, co to je. V tu chvíli začne černota ega řídnout, světlat a rozpouštět se. Uvnitř něco svítí!! Co to je??

Jakmile objevíme zdroj světla uvnitř nás a uvědomíme si, že toto světlo je naše skutečné já, nikoliv ta černota, která ho halila, staneme se tím světlem a ego, které bylo jen dočasnou iluzí se rozplyne jako ranní mlha, když vyjde slunce. Najednou víme, že máme střed, tím středem je světlo - láska. Do této lásky se zakotvíme a získáme pevný střed sebe sama. A z pevného středu můžeme obnovit svou kouli - karmu, můžeme vyrovnat všechny ty promáčkliny a vypoukliny a v tu chvíli je naše karma zase dokonalá koule, jako na začátku... s jedním rozdílem: teď už není Bohem daná, dočasná a iluzorní, napospas životu vydaná. Je naše, vzali jsme si ji za svou, opravili ji a sami ji udržujeme svou vůlí ve tvaru koule.

2

V tu chvíli se stáváme dokonalými koulemi vyplněnými světlem svého vědomí a tím nejen končí cyklus našeho vtělování, ale stáváme se právoplatnými součástmi Boha, jeho dětmi. Našli jsme svůj střed a z něho můžeme svítit a expandovat do nekonečna jako Bůh, co víc, skrze nás Bůh expanduje uvnitř sebe sama. Protože bez nás byl jen jednou koulí, která má jeden daný obvod. S námi uvnitř sebe, se jeho já násobí, s každou nově rozsvícenou duší je bohatší, protože další z nekonečna bodů, které obsahuje, si uvědomil sebe sama a stal se Bohem uvnitř Boha. A může tvořit uvnitř sebe sama další světy dalších sebe si uvědomujících se bodů... nekonečný fraktál, nekonečně krásný do nekonečna se rozvíjející. 

Images

---------

A nyní zpět k naší karmě a k tomu, jak to souvisí s karmickými partnery a dvojplameny.

Opět si představme dosud neprobuzenou duši ve světě hmoty. To, co určuje její tvar je karma. To, co ten tvar vyplňuje, je ego. Čím víc se naše duše blíží nulové čili vyrovnané karmě, tím blíže je původní vyfasované kouli. Jak jsem zmínila výše, koule je dokonalý tvar, každá kapalná a plynná látka ve stavu bez tíže a bez působení vnějších sil přirozeně zaujímá tvar koule. V kouli jsou všechny síly vyrovnané. I naše duše touží zaujmout tvar koule, ale neví proč vlastně. Bohužel jí v tom brání ego, což je extrémně pasivní materiál, který má tendenci zatuhnout ve tvaru, který se formuje pomocí karmy. Jakmile zatuhne, reaguje bolestivě a podrážděně na všechno, co jeho tvar narušuje. Naopak velmi pozitivně reaguje na to, co ho udržuje takové, jaké je. To však zase způsobuje bolest naší duši, která cítí, že ten patvar ega jí není vlastní. Když se to však snaží egu vysvětlit, ego spustí obhajobu sebe sama a místo aby si uvědomilo svoji deformaci, obviňuje okolní svět, že to on je deformovaný. Je to jako by se jeden dílek puzzle zdeformoval, a obviňoval zbytek obrazu, že se nepřizpůsobuje jeho deformaci a proto do sebe nezapadají. A už vůbec netuší, že ve skutečnosti není puzzle dílkem, ale celým obrazem, který nepotřebuje sám sebe nikam napasovat, aby si potvrdil svou identitu...

A protože to netuší, snaží se najít obraz, do kterého by zapadl, nebo dokonce přetváří svět do podoby, která by jeho deformaci odpovídala. Protože je to nemožné, dostavuje se frustrace. Pocit, že jsem osamocený v divném světě, do kterého nepasuji a který mne neposlouchá. V tomto smutku si ego dokonce rozumí i s duší, která se rovněž cítí zoufale sama. Protože duše si pamatuje, že ve skutečnosti není sama, ale má někde své dvojče... Protože však ještě nenalezla sama sebe, nemůže nalézt ani své dvojče.

Two-bubbles

Ego se této touhy chopí a přetvoří si ji tak, aby vyhovovala jeho potřebám: začne hledat partnera, jehož karmická deformace by odpovídala té jeho, respektive přesně by kopírovala jeho výčnělky a prolákliny tak, aby nic netlačilo. Takto si většina z nás představuje ideálního partnera. Dva dílky puzzle, které do sebe zapadají... a to je přesně to, co se nazývá karmický vztah. Protože když do sebe zapadnou dva křivé útvary, ať si to chceme přiznat nebo ne (a většinou ne) je to proto, že je svedla dohromady právě ta křivost. Znamená to, že si navzájem kompenzují své nedostatky... a že jsou jeden na druhém závislí.

Merger

Ego je neprůhledná křehká tmavá hmota, která nesnáší, když cokoliv zasahuje dovnitř něho. Neví o světelném zdroji uvnitř sebe sama, zná jen svou temnotu a nechce, aby mu ji někdo připomínal. Chce jen konejšit zvnějšku, chce, aby někdo přijal jeho křivý tvar a jeho křivost nazval krásou... dělá mu to dobře. Takový stav mylně považuje za lásku.

Karmický partner je duše, která přesně tohle dělá... a my děláme totéž jí. Naše křivost najednou dává smysl, je někým doceněna, využita, podpořena. Nechápeme, že aby někdo vyplnil naši křivost, musí být sám křivý... a že to není ideální stav, po kterém touží naše duše. Protože naše duše chce být koulí. Jedině koule je dokonalá... stav blaženosti.

Karmický partner zpočátku dokonale vyhovuje našim potřebám. Ego je spokojeno, je na vrcholu blaženosti a usne. A když ego usne, ozve se duše... najednou můžeme zaslechnout její nářek, něco co prýští z našeho a nitra a nejde to utišit. Přestaneme být spokojení a nevíme proč. Naše ego si to mylně vyloží (jako obvykle), jako chybu našeho partnera, nikoliv nás, začne hledat jeho vady a najednou je vidí... to, co na začátku vztahu vypadalo jako náš dokonalý doplněk, je křivé! Jak to, že jsme si té křivosti nevšimli? (Protože nám ta křivost dělala dobře, zapadla, do té naší) Ale ve chvíli, kdy si kvůli nářku duše máme přiznat křivost svou, raději poukážeme na partnerovu. Je to jedno a totéž, ale to druhé naše ego méně bolí.

Vesicapisces05-1

Idylka karmického vztahu je u konce a my máme několik možností. Buď pochopíme příčinu naší bolesti a začneme svou karmickou deformaci napravovat tím, že se zahledíme do svého nitra a požádáme svou duši o radu...a tím se začne naše karmická koule obnovovat, zakulacovat. Ego to bude bolet, ale bolest karmického vztahu v této fázi je tak jako tak hrozná, takže je to prašť jako uhoď. V tomto ohledu jsou karmické vztahy pro nás příležitostí - branou do svého nitra, branou k duši. Jestli ale vstoupíme, je na nás. Pokud ne, svou karmu obohatíme o další jizvy a buď budeme v karmickém vztahu pomalu trpět i nadále, nebo karmického partnera opustíme, a půjdeme hledat další polovičku, co by nás doplnila, dalšího karmického partnera. A historie se bude opakovat... než pochopíme.

Než se dostaneme v následující části článku k dvojplamenům a jejich významu, ještě bych ráda poznamenala jednu důležitou věc. Karmické vztahy jsou téměř všechny vztahy kolem nás. Všichni jsme si jimi prošli, když ne v tomto životě, tak v mnoha životech minulých. Není to žádná temná věc hodná odsuzování. Je to prostě lekce, metoda pokus – omyl, díky které se učíme vnitřnímu mistrovství. Karmické vztahy jsou nedílnou součástí vývoje duše, a proto jsou hodny úcty, i když je to někdy těžké pochopit, vzhledem k bolesti, která je provází. Nejsou to jen výsledky deformovanosti naší karmy, jsou to zároveň i příležitosti tu deformovanost napravit! Pokud duševně dospějeme a zjistíme, že karmické vztahy už nepotřebujeme, neznamená to, že jsme najednou něco víc a každý, kdo má karmický vztah je ubožák, co ještě nic nepochopil. Neznamená to, že my jsme v tu chvíli hodni už jen svého dvojplamene a zbytek lidstva nám nesahá ani po kotníky… Je to jen další iluze – zkouška, kolik jsme toho pochopili. Nejprve je nutno přijmout svou karmickou minulost, svoje omyly a pády, svoje bývalé karmické partnery a mít soucit se všemi dušemi, které si tím ještě procházejí, abychom skutečně byli svého mistrovství hodni. Teprve ve chvíli, kdy karmický vztah nepotřebujeme, ale dvojplamen nevyžadujeme, teprve pak nám do života může dvojplamen přijít (ale nemusí).

Kromě karmických vztahů, kterých je většina, a dvojplamenných, kterých je minimum, jsou tu ještě vztahy spřízněných duší – těch je méně, než karmických, ale nejsou tak vzácné jako dvojplamenné. O těch se ještě zmíním na konci článku.

 Co se stane, když potkáme svůj dvojplamen?

V první řadě je třeba říci, že k tomu aby bylo možné potkat svůj dvojplamen ve hmotném světě, oba dva musíte být inkarnovaní na planetě zároveň a to není nikdy náhoda. Není to jen výsledek vašeho vystřízlivění z karmických vztahů. K setkání s dvojplamenem musí být splněno několik podmínek:

1. Obě vaše duše musí dosáhnout druhého stupně vývoje. Zjednodušíme-li si vývoj duše na dva stupně, ten první znamená, že vaše duše hledá štěstí vně sebe. Je to vývoj "negativní", duše zjišťuje, čím vším není... dříve nebo později jí dojde, že je všechno naopak a že to, co hledá, není vně, ale uvnitř a obrací se do sebe. Tehdy nastává druhý stupeň vývoje - "pozitivní", duše zjišťuje, čím vším je. Teprve tehdy je možné svůj dvojplamen potkat. V první fázi vývoje byste se s dvojplamenem prostě nerozpoznali, protože když neznáte své vlastní nitro, nepoznáte ani, že někdo jiný ho má stejné jako vy, nevidíte tu podobnost. Minuli byste se - v tom lepším případě. V tom horším, by vaše setkání popřípadě vztah byl značně destruktivní.

2. Se setkáním musíte před tím, než se oba vtělíte, souhlasit. To se sice může zdát jako jasná volba, ale vaše vyšší já ví, že to nebude procházka růžovým sadem a odhodlanost vás obou tím projít je důležitý předpoklad pro to, aby se to mohlo odehrát. Bůh nedělá nic bez vašeho svolení.

3. Třetí podmínka souvisí s druhou: vaše setkání má vyšší smysl než jen ten, rozpoznat se navzájem a poznat sami sebe. Osvícení můžete dojít i sami, bez dvojplamene a je to méně bolestivé. Pokud jste si tedy před inkarnací vybrali možnost setkání s dvojplamenem, je to proto, že kromě urychleného probuzení jste se oba odhodlali sloužit vyššímu cíli a všechno, co získáte, pokud se vám povede se sjednotit ve hmotě, věnujete opět hmotnému světu - k jeho povznesení. Zkrátka volíte si projít extrémní bolestí, protože toužíte vykonat dobro pro tenhle svět. Váš osobní růst a "romantický vztah" je pouze prostředkem vaší služby a částečnou odměnou za ni, nikoliv cílem.

4. Existují jistě i další faktory, které má každý pár trochu odlišné a nejde je tedy souhrnně jmenovat. Každopádně vaše dvojplamenná pouť na tomto světě je důsledkem kombinace všech faktorů a nikdy k ní nedochází náhodou, nebo z donucení nějakých vyšších autorit.

Pokud jsou tedy tyto faktory splněny, můžete svůj dvojplamen potkat. To sice ještě nezaručuje, že uspějete a sjednotíte se, ale máte na to.

Setkání s dvojplamenem jsou velmi různorodá, přesto se dá najít několik podobností.

Dvojplamen bývá často člověk, který by vás za normálních okolností nepřitahoval. Mám na mysli v tom smyslu, že byste ho zahlédli na ulici, nebo stál vedle vás u baru a vy byste si řekli, tak tohle je přesně můj typ, toho/tu musím za každou cenu poznat blíž. Stává se dokonce, že jste se už během života několikrát viděli, nebo byli velmi blízko sebe a jeden druhého jste nijak nezaujali. Není to stoprocentní, je ale prostě mnohem větší pravděpodobnost, že váš vztah začne tím, že vás "něco" přivede k sobě a přinutí navázat kontakt, než že byste se jeden pro druhého rozhodli na základě svobodné volby, když nemusíte.

A důvod, proč tomu tak je, je zároveň hlavním rozdílem mezi vztahem dvojplamenným a karmickým.

Vztah karmický je založený na vnější podobnosti, zatímco vztah dvojplamenný na vnitřní. Dvojplamen je dvojče vaší božské jiskry světla uvnitř vás. Vaše jiskřičky, nebo jim říkejme plamínky, jsou identické, je to stejná energie. Ale ty plamínky jsou ještě utlumené egem, ještě nevíte, že je máte a ony nezáří. Proto se míjíte a nevidíte. Jakmile však dojde k bližšímu setkání pod vlivem synchronicit a zvláštních okolností, jste spolu „donuceni“ komunikovat, což není nic jiného než výměna energie a tehdy doslova přeskočí jiskra. Váš plamínek rozezná ten druhý a naopak. Od té chvíle jste propojeni duchovním komunikačním kanálem, který se začne projevovat ve vašem životě čím dál víc - telepatie apod.

Karmický vztah naproti tomu nemá nic společného s vaším vnitřním božským já. To, co vás přitahuje je vaše karma, někdo kdo doplňuje vaše nedostatky a vy doplňujete ty jeho. Dovnitř sebe navzájem nevidíte, brání vám v tom vaše ega, která si potrpí na svou nedobytnost. Karmický vztah jsou dva dílky puzzle, které do sebe zapadnou a jejich spojení je tak pevné, do jaké míry dávají svému karmickému povrchovému zakřivení význam.

Puzzle-pieces-cropped-for-web

Pokud jeden z nich nebo oba pochopí svou karmu a začnou ji rozpouštět, začne se rozpouštět i jejich karmický vztah. Je možné, že prozřou natolik, že urovnají svoji karmu a budou spolu chtít zůstat i nadále, ne už na základě karmy, ale protože jeden druhému dovolí otevřít svoje nitra a utvořit duchovnější vztah. Jejich obnovené koule se v tom případě protnou a utvoří útvar nazývaný vesica piscis. Takový vztah sice není dvojplamenný, ale není o nic méně láskyplný a ušlechtilý – pokud se oba partneři otevřou lásce a svůj vztah tak učiní posvátným po zbytek svého života ve hmotě.

Vesicapiscisbxw

To znamená, že dvojplamenný vztah není jediným vztahem na tomto světě, který generuje lásku a má potenciál obohacovat své okolí. Dvojplamenný vztah je prostě jen jiného typu. Je dvojplamenný, protože oba partneři jsou Bohem stvořená energetická dvojčata. Setkávají se ve hmotném světě proto, aby dali svoji energii dohromady a svým ohromným potenciálem, kterým toto sjednocení je, přispěli světu.

Ve chvíli kdy jsou připraveni, rozpoznají v sobě navzájem svou vlastní energii a ta je začne extrémně přitahovat. Zažehne uvnitř obou žhavý plamen, kterými se nejen oslní navzájem, ale dočasně rozpustí i tvrdost jejich ega a oni zažívají onu známou romantickou fázi absolutního štěstí a splynutí. Nedokáží však žár vědomě udržet, ochladne, ego tuhne a karma s jejími šrámy se opět začne rýsovat. Oba se snaží být si pořád blízko a napasovat svoje karmické koule na sebe, ale nesedí to, dře to a ego se bouří, protože ho to tření bolí. Oba vědí, že jejich láska je skutečná, skutečnější než všechny předešlé karmické vztahy, protože tentokrát milují svoje vnitřní jiskry, nikoliv zbrázděný povrch. Ale kvůli tomu zbrázděnému povrchu nepasují na sebe, což je naprosto frustrující a nepochopitelné. Jak to, že když je ta láska konečně skutečná, tak tolik bolí?

Proto dojde dočasně k odloučení a přerušení vnější komunikace, protože tření deformovaných povrchů je nesnesitelně bolestivé. Ať už jeden z nich uniká a druhý ho pronásleduje, nebo se oba zahledí do sebe a začnou pátrat po příčině jejich bolesti, v této fázi dochází k uvědomování si, že tenhle vztah je jiný než karmický a nikdy nemůže fungovat na základě karmických pravidel. Nikdy do sebe jejich karma nezapadne… Nejprve ji musí rozpustit, aby jejich nitra, jiskry, plameny, mohly splynout.

Teprve během odloučení a bolesti z odloučení si dvojplameny uvědomují svůj vlastní plamen a rozhodnou se získat nad ním kontrolu – znovu ho vědomě zažehnout láskou a roztavit karmický obal, tentokrát už doopravdy. Je třeba spálit ego, protože už dosloužilo. Teprve když se dvojplameny, každý zvlášť, stanou pulsující průzračnou koulí vyplněnou světlem svého plamene, který živí zevnitř svou expandující láskou, mohou se k sobě přiblížit a karma vyplněná egem už nebude tlačit. Jejich koule jsou teď průzračné a zcela prostupné. Mohou splynout v kouli jedinou, ve které pulsuje dvojplamen – dva objímající se plameny, které jeden druhý nepohlcují, ale v harmonickém tanci expandují a tvoří.

Nakonec tedy utvoří kouli jedinou. Dvě polarity, uvnitř jednoho celku. Nemohou tedy mít vztah v tradičním slova smyslu, protože jejich „vztah“ je věčné dynamické rozpouštění se jeden ve druhém uvnitř společného obalu. Jin a Jang v symbolu Tai-chi.

Yin-yang

Onen uvedený rozdíl mezi útvarem vesica piscis a tai-chi jako rozdíl mezi harmonickým partnerským párem a dvojplamenným párem je pouze symbolický. Vizuálně dobře ilustruje realitu vztahu – ty první se protínají, ty druhé spolu splývají, protože jsou stejného původu. Tyto symboly jsem však použila pouze pro názornost, jejich význam je velmi podobný a mnohem hlubší, záleží na úhlu pohledu. 

To, co harmonický pár dvou duší odlišuje od páru dvojplamenného je hlavně jejich poslání. Ti první dosáhli karmického vyrovnání v pozemském životě a jejich láskyplný vztah je jejich odměnou. Vše, co učiní navíc jako důkaz své lásky je jejich volbou nikoli povinností. Mohou pomáhat světu, ale už to, že dokázali zvládnout svou karmu je neocenitelným příspěvkem k dobru světa. Jejich harmonické soužití je samo o sobě darem Bohu i Zemi a všem jejím obyvatelům. Jsou harmonickým párem po dobu života na Zemi.

Dvojplameny naproti tomu přichází zejména proto, aby tvořili ve hmotě, ne proto, aby si užívali romantický vztah. Mají mnohonásobně vyšší tvořivý potenciál a energii a proto také zodpovědnost. Vnášejí energie z vyšších dimenzí do dimenze 3D, aby propojili to, co je zřejmé všem tam nahoře, i tady ve hmotě, kde to ještě lidem zřejmé vůbec není. Přicházejí učit ostatní, jak se stát mistry, přicházejí pomáhat ostatním dvojplamenům, ale hlavně všem lidem, aby nalezli harmonický vztah, lásku, sebepoznání. Dvojplameny jsou pozemská inkarnace Bohem stvořeného partnerství a je úplně jedno, kolik lidí jim to věří, jestli vůbec někdo. Hlavní je, že to vědí oni sami a umějí toho využít pro dobro všech. Jejich potenciál je obrovský, ale jen do té míry, do jaké si ho uvědomí a dokážou ho využít. Toto uvědomění začíná introspekcí a nalezením svého vnitřního světla - lásky. 

Co jsou to spřízněné duše?

Vztahy spřízněných duší nefungují na karmickém principu doplnění se. Spřízněné duše jsou, jak název naznačuje – příbuzné a tedy podobné, intuitivně chápou sebe navzájem, dokáží vnímat svoje nitra a jejich ega jsou vůči sobě prostupná – nedřou a nezrcadlí si vzájemně svou pokřivenost. Zároveň se ale nenutí být lepšími. Tedy, ne nijak dramaticky. Respektují se tak, jak jsou a pouze na sebe dohlížejí, aby ten druhý nesešel z cesty, neboť se nesetkávají náhodou, ale jsou jeden druhému průvodcem a pomocníkem na cestě za cílem, který jejich konkrétní inkarnace má. Se spřízněnou duší je možné vytvořit harmonický vztah plný lásky a úcty, většinou to však bývá protiváhou nějakému dramatičtějšímu životnímu úkolu a spřízněná duše je nám v tom směru poskytnutou oporou. Většina spřízněných duší v našich životech však nebývá našimi životními partnery, spíše učiteli a průvodci, přáteli a příbuznými.

Ani karmické vztahy se neomezují pouze na partnerské, ale bývají i pracovní a příbuzenské. Ti se však na rozdíl od karmických partnerů nepřitahují, ale spíše jsou okolnostmi (osudem) donuceni se setkávat a komunikovat a zrcadlit si navzájem určité aspekty své karmické deformace. Jsou to příležitosti něco si o sobě uvědomit a řešit to dříve a jednotlivěji než v karmickém partnerství.

 ---

Na závěr bych chtěla dodat, že všechno, co jsem napsala je jakýmsi zjednodušeným popisem cesty duše. Tato cesta je mnohem složitější a komplexnější, tak jako koule, jíž jsem vzala za příklad, je mnohem složitější objekt ve vyšších dimenzích než ve 3D. Protože si však pětirozměrnou „kouli“ natož vyšší dimenze nedovedeme představit, snažila jsem se nejdůležitější aspekty naší duše a její cesty zjednodušit natolik, aby to bylo představitelné a tím pádem trochu pochopitelné v naší realitě. V žádném případě netvrdím, že je to kompletní výčet všeho, čím si naše duše prochází, ani si nemyslím, že „koule“ je dokonalý popis naší duše. Je to jen dokonalost přizpůsobená trojrozměrné realitě, ve které žijeme. Pevně doufám, že se naše vědomí bude celosvětově postupně zvyšovat natolik, že už podobných popisů brzy nebude třeba a budeme všechny souvislosti chápat intuitivně a sami.

S láskou Eidheann

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Zuzana z IP 109.183.151.*** | 10.2.2017 10:42
Páni, díky za vyčerpávající povídání. Je to až neuvěřitelné, když to člověk čte a za každým odstavcem přikyvuje. :)
Eidheann | 10.2.2017 16:50
Díky, jsem ráda, že je to dostatečně srozumitelné :-)


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a jedna